Mám už pořádný hlad. Milan mi slíbil, že půjdeme na dobrou večeři, takže jsem od oběda vůbec nic nejedla. Teď už bych si dala i hřebíky. Jenže stůl je jen pro dvě osoby.
Na kuchyňské lince stojí nádoby s hotovým jídlem. Ještě je horké, jakoby je někdo právě doručil z nejbližší restaurace. Milan?
Nedočkavě si strčím do úst pár hranolků, ale drhnou mi v hrdle. Nemohu polknout. Nosíme na stůl. Bety obsluhuje inženýrku, já Milana. Všichni se tváří, že všechno je úplně normální. Milan vede tlumeným hlasem s inženýrkou lehkou konverzaci. Jakobych tu vůbec nebyla. Jakobych byla vzduch. A večeře...
Celkový počet znakov: 17481
Čítaj celú erotickú poviedku |
Ohlás zneužitie
Pošli poviedku priatelovi
Napište svoj komentár
Musíš byť prihlásený, ak chceš odoslať komentár